Dnes je: 7. 9. 2010
Svátek slaví: Regína
Aktuality
5. 3. 2009 - Akce ČT, ČR, SKIP a knihoven
Kniha mého srdce
Velkoryse koncipovaná akce České televize a Českého rozhlasu, podporovaná Svazem knihovníků a informačních pracovníků a více jak 700 dosud zaregistrovanými knihovnami je zaměřena na propagaci literatury, četby knih a rozvoje čtenářství. Česká televize věnovala akci 4 sobotní večery od 4. dubna, kdy bude spuštěno první hlasování až do října tohoto roku, kdy bude vyhlášena nejoblíbenější kniha českých čtenářů. Český rozhlas věnoval akci řadu pořadů typu – Noc knihy mého srdce, kdo přečte z mé knížky? Zpráva čtenáře, Bitvy knih..
Knihovny a domažlická knihovna se pak budou podílet zejména na propagaci této akce a na distribuci hlasovacích kuponů..
Co tedy domažlická knihovna nabídne?
Hlasovací kupony, které bude nabízet čtenářům již od 9. března. Úvodní nominační hlasování je však možné až od 4. dubna a jen do 19. dubna. V této době bude nabízet i hlasování pomocí webového formuláře v prostorách knihovny www.knihasrdce.cz .
Výsledky úvodního formuláře a představení TOP 100 nejoblíbenějších knih.
V průběhu května pomoc při hlasování z TOP 100 nejoblíbenějších knih, v průběhu července až října pak z TOP 12.
Během celé akce bude knihovna informovat o průběhu soutěže, o TOP 30 nejpůjčovanějších knih měsíce v MěkBN a o dalších doprovodných akcích.
17. 3. 2009 - Dary knihovně
Hlava spisovatele Ladislava Fukse aneb Nezapomínají na knihovnu
Kdo? Čtenáři a přátelé knihovny. Knihovna občas dostává dary. V převážné většině knižní. Jako bonusy od různých nakladatelství, jako celé soubory knih, jako jednotlivé knížky. Tím posledním darem byla publikace Ekologie a včelařství Antonína Roháčka, kterou vydal Český svaz včelařů a knihovně ji věnoval pan Vilém Frisch.
V březnu získala knihovna vzácný dar – sádrovou plastiku hlavy spisovatele Ladislava Fukse (1923 – 1994) od akademického sochaře Miloslava Hejného. Plastiku přinesl do knihovny sám sochař, který již několik let žije se svou manželkou, paní Olgou Hejnou, v jednom z domažlických penzionů pro seniory.
Miloslav Hejný se s jedním z nejvýznamnějších českých spisovatelů seznámil na koncertě syna Petra Hejného. Vzniklo přátelství, při kterém se povídalo o knížkách, hrálo v kvartetu složeném ze členů Hejných rodiny a L. Fukse. Miloslav Hejný vzpomíná na návštěvy v bytě spisovatele v Dejvicích, který byl plný stínů a ve kterém neustále zněla hudba a operní árie.
Při jednom z četných setkání napadlo Miloslava Hejného sádrovou plastiku hlavy vytvořit. Vznikla prý za dvě sezení, tak výrazná osobnost Ladislava Fukse to pro M. Hejného byla.
Poslední setkání M. Hejného se spisovatelem Ladislavem Fuksem se uskutečnilo v Maislově ulici na přednášce, kterou pořádala Židovská obec.
Městská knihovna Boženy Němcové děkuje za všechny knižní dary, které od svých příznivců dostala. Knihovna děkuje za dar pana Miloslava Hejného. Daru si velice považuje, protože ví, jaké vzpomínky celé rodiny se k této plastice rodinného přítele váží.
5. 3. 2009 - Nová kniha o Domažlicích?
Vyjde o Domažlicích další kniha, vyjde Evropan z Domažlic?
Seriozních knih s regionální tématikou není nikdy dost. Chodský slovník Jindřicha Jindřicha v redakci Josefa Kotala, který byl pro milovníky regionální historie bezesporu největším literárním „hitem“ loňského roku, a na jehož vydání se podílelo i město Domažlice, může mít v roce letošním svého nástupce.
Plzeňská rodačka, jejíž kořeny sahají až k nám (dědeček pocházel z České Kubice, babička ze Stráže), v současné době žijící na Slovensku - PhDr. Marie Majtánová, CSc., která v Čechách píše pod dívčím jménem Marie Korandová, připravila k tisku další publikaci – knihu Evropan z Domažlic.
Pokud se podaří pro knížku najít vydavatele a odpovídající finanční zajištění, budou se moci Domažličané pochlubit knihou o svém rodákovi, nevšední a dosud plně nedoceněné a hlavně nepopsané domažlické osobnosti – Mudr. Antonínu Steidlovi.
Marie Korandová na základě důkladného studia pramenných archivních materiálů zpracovala románovou formou životopis odsouzence k trestu smrti, rytíře řádu císaře Františka Josefa, kontura ruského řádu sv. Anny a ruského řádu sv. Stanislava s korunou, říšského a zemského poslance, okresního starosty, čestného občana Domažlic, Nevolic a Stráže, osobního lékaře rodiny ruského prince z rodu Romanovců Petra Oldenburského, domažlického rodáka – MUDr. Antonína Seidla (1832 – 1913), statkáře na Baldově.
Co se o něm můžeme v dosud přístupných materiálech dočíst? Že byl spřízněn z domažlickou rodinou Fastrů, ze které vzešel vůdce revoluční Prahy z roku 1848 Petr Fastr, děkan Jakub Fastr, páter. Jan Křtitel Fastr a okresní starosta Augustin Fastr. Že byl po návratu z Ruska průkopníkem rozvoje průmyslu, zakladatelem prvního cukrovaru, strůjcem prvního vysokého komínu v Domažlicích. Že myšlenku na výstavbu příčné železniční tratě z Moravy přes Klatovy do Domažlic rozpracoval, a prosadil výstavbu severní železniční tratě z Domažlic přes Planou do Mariánských Lázní.
Kniha Marie Korandové nás čtivou románovou formou seznamuje s podivuhodným životním příběhem Antonína Steidla od jeho prvních vzpomínek na léta čtyřicátá v rodném městě, pobyt v rakouském vězení, studium lékařství (byl patologem), služby carské rodině a cestování s ní po lázeňských místech Evropy, zavádění moderních průmyslových technologií v Domažlicích po návratu do Domažlic až po jeho působení v místní i celostátní politice.
V knize se můžeme setkat i s dalšími známými osobnostmi a událostmi doby od čtyřicátých let 19. století do roku 1913, kdy jako osmdesátiletý duševně i fyzicky čilý muž je při cestě do Vídně na zasedání správní rady transverzální železnice Domažlice –Tachov u Gmündu těžce raněn při železniční nehodě.
Domažlická knihovna má v době psaní tohoto článku k dispozici jeden strojopis knihy.
Při listování jejími stránkami čtu jména rodin, se kterými se mohu potkávat v Domažlicích dodnes. Dozvídám se i o děkanské zahradě, kde ve čtyřicátých letech 19. století pěstoval děkan Jakub Fastr v oranžerii citrusovníky, broskvoně, fíkové palmy.
V pestré mozaice defilují historické mezníky, důležité i méně významné místní události – bourání hradeb, církevní i světské slavnosti, působení pátera Krammera a jeho spory s děkanem Fastrem o vliv na domažlické školy, pohled měšťanů na spisovatelku Boženu Němcovou, jednání a rozhodování o kulturním i hospodářském rozvoji města tehdejšími místními politiky, popis baldovského zámečku, kde jedno jeho křídlo sloužilo jen pro návštěvy členů carské rodiny…
M. Korandová na konci knihy cituje z dobového tisku: „Málokterý z předních našich lidí měl za sebou život tak pestrý, málokomu popřáno pohybovati se ve vysokých dvorních kruzích a těšiti se přízni několika trůnů, jako dr. Steidlovi.“
V roce 1920, v prvních letech československé republiky, byl v parčíku pod dnešní knihovnou odhalen dr. Steidlovi podle návrhu sochaře Čeňka Vosmíka pomník.
Vydání knihy Evropan z Domažlic by pomníku po téměř 90. letech zcela jistě slušelo.
11. 2. 2009 - KVČ 
Takové obyčejné úterý v knihovně
Domažlická knihovna má v úterý zavřeno. To však neplatí tak úplně. Ten den patří tradičně kulturním a vzdělávacím aktivitám, kterých knihovna jen v uplynulém roce uspořádala téměř 200.
A jak to tedy vypadalo v knihovně například 10. února? Od 7. 30 jako každé druhé úterý v měsíci bylo pořádáno v internetové studovně tříhodinové školení pro veřejnost Začínáme s internetem.
Od osmi hodin probíhala informatická výchova v čítárně. Na hodinu a půl zavítaly do knihovny studentky SOU Domažlice, obor kosmetičky, které se seznámily s historií počátku knihovnictví v Domažlicích, se službami, které knihovna poskytuje dnes, a s informačními zdroji, které mohou při studiu zejména literatury využívat.
V oddělení pro děti se ještě dopoledne uskutečnila hodinová informatická výchova pro žáky 6. třídy mrákovské základní školy. Děti se seznámily s cestou knihy od nákupu až do okamžiku, kdy si ji mohou půjčit domů, s možnostmi vyhledávání knížek v on-line katalozích, s webovými stránkami domažlické knihovny a s možnostmi vyhledávání v nich.
Odpoledne pak dětské oddělení navštívily postupně oddělení školní družiny ZŠ MSGr. B. Staška. To už byl program volnější, povídalo se o pohádkách a o jejich filmovém zpracování, děti shlédly i některé ukázky.
Ten den - v úterý 10. února přišel do knihovny 91 návštěvník výše jmenovaných akcí.
29. 1. 2009 - Akce knihovny v roce 2009
Na co se mohou těšit návštěvníci kulturně vzdělávacích akcí knihovny?
Kulturně vzdělávací činnost patří již tradičně k neodmyslitelným aktivitám Městské knihovny Boženy Němcové. Již několik let velice úspěšně na pořádání akcí spolupracuje s Muzeem Chodska a s Galerií bratří Špillarů, ve které se většina akcí odehrává. Pamětníci vzpomenou řady přednášek věnovaných regionálním osobnostem, nejrůznějším literárně historickým tématům, problematice cestování, mediální sféře, v posledních několika letech i prezentaci a křtům nových knih ve vztahu k regionu. Vzpomeňme jen na křty knih Marie Korandové Majtánové Pročpohádky, Chodské pověsti a legendy, Chodové v pověstech, křest Indonéské kuchařky Marie Rivai, prezentaci pohádkové knihy Marie Rivai s ilustracemi Václava Siky Smaragdový ostrov či na poslední křest knihy Olgy Hejné Stojedenáct všelijakých hádanek.
V těchto trendech a se stejnými spolupořadateli hodlá knihovna pokračovat i v letoším roce. Přednášková činnost pro dospělé bude věnována i letos dvěma hlavním tématům….literární historii a cestování. Tato témata zajistí v cyklu o národním obrození profesor Viktor Viktora, CSc., jehož prostřednictvím se budou moci návštěvníci přednášek seznámit například s problematikou obrozeneckého dramatu, sběratelství, lidovou slovesností, ohlasovostí, problematikou rukopisů Královédvorskéhoho a Zelenohorského. V cyklu věnovaném cestování provede Josef Nejdl, ředitel Muzea Chodska, posluchače Andalusií, Gibraltarem, severním Marokem či Japonskem, tedy místy, kam se v předchozích divácky úspěšných přednáškách cestovatelů Karla Beneše, Josefa Doubka či Jaroslavy Wollerové zatím nedostali. Mimo to však chystáme prezentaci nové básnické sbírky Marie Rivai Pozdní vyznání opět s ilustracemi Václava Siky, křest nové knihy Marie Korandové Majtánové o Antonínu Steidlovi (pokud vyjde), slavnostní večer u příležitosti výročí bratrů Špillarových a trvání Galerie bratří Špillarů, komponovaný večer s plzeňskými spisovateli Lubomírem Mikiskem a Milanem Čechurou.
Z akcí pro děti bude jistě zajímavá další březnová Noc s Andersenem pořádaná pro věkovou skupinu okolo 9 -11 let, Velké říjnové společné čtení, kterého se účastní žáci a studenti od 6. tříd základních škol až po maturitní ročníky, či II. ročník soutěže O nejlepšího čtenáře třetích tříd, který se uskuteční koncem listopadu.
Návštěvníci výstav ve vestibulu knihovny se mohou těšit mimo jiné na obrazy Wolfganga Madera, další fotografie Ladislava Lešického, tentokrát z Nového Zélandu, fotografie a přírodniny Karla Beneše, obrazy Jany Hruškové.
Nezapomeneme ani na zájemce o vzdělávání v oblasti informačních technologií a budeme pokračovat v pořádání školení v internetové studovně.
Doufáme, že si tak každý, kdo bude mít zájem, najde v pestré nabídce kulturně vzdělávacích aktivit tu, která ho něčím obohatí, poučí, pobaví nebo jen tak přispěje ke smysluplnému trávení volného času.








