2. 9. 2010 - Školení

Školení internetové studovny v září:

Městská knihovna Boženy Němcové

  pořádá v úterý 7. září  2010  školení

Začínáme s internetem

Samostatné tříhodinové školení je určeno začátečníkům.

 Začátek v 7.30 v internetové studovně MěkBN Domažlice.

Závazné přihlášky na tel. 379 723 041, 379 723 042

2. 9. 2010 - Přednáška

Mgr. Josef Nejdl – Barcelona moderní i historická

S ředitelem Muzea Chodska si prodloužíte dovolenou. Tedy pokud navštívíte jeho další přednášku s promítáním fotografií. S Barcelonou jsme měli možnost se setkávat - ti sportovně založení - více již v roce 1992 při letních olympijských hrách, průběžně pak – zvlášť fanoušci fotbalu -  při sledování zápasů FC Barcelona s odvěkým rivalem Realem Madrid, a před nedávnem – koncem  července při sledování Mistrovství Evropy v lehké atletice. Josef Nejdl nás provede po tomto městě s daleko širším  úhlem pohledu.

Barcelona – hlavní město Katalánie i stejnojmenné provincie. Město s  dvoutisícíletou historií založené jako římská kolonie Barcino za vlády císaře  Augusta. Město se sídlem arcibiskupa, několika univerzit a vysokých technických a obchodních škol a také řady významných knihoven.

 Město na břehu Středozemního moře, kam je z Čech blíž než do hlavního města Španělska Madridu a proto je i navštěvovanější.

Město gotických památek  pocházejících z dob jeho největšího rozkvětu  se svou gotickou čtvrtí Barrio Gótico a jedním z nejstarších kostelů El Pi a nejvýznamnějším výtvorem katalánské gotiky – chrámem Santa Maria del Mar ze 14. století.

A také – město Antoni Gaudího a jeho vyjímečných architektonických děl. Kam vás Josef Nejdl zavede?  Podíváte se na chrám Sagrada Familia, domy Milá nebo Battló? Navštívíte Palau Guell nebo Park  Güell s Gaudího muzeem? Nechte se překvapit. Jedno je jisté. Stejně jako při přednáškách předchozích se podíváte na krásné fotografie, navštívíte Barcelonu moderní i tu historickou,  vyslechnete zajímavé vyprávění a hlavně, prožijete další z příjemných setkání nad fotografiemi z cest ředitele domažlického muzea po evropských městech.

Pořadatelé – Muzeum Chodska, Galerie bratří Špillarů a Městská knihovna Boženy Němcové zvou  na příjemné setkání ve čtvrtek 23. září 2010 v 17. 00 hodin do Galerie bratří  Špillarů.

25. 6. 2010 - Výstava

Karel Beneš -  Kréta a její kameny

Po delší době se do vestibulu domažlické knihovny vrací opět Karel Beneš. Jen namátkou – v roce 2006 vystavovala knihovna jeho Střípky z Mexika – soubor fotografií z putování po Mexiku, v roce 2007 se uskutečnily dvě výstavy - Přírodniny z celého světa a Maroko ve fotografii, v roce 2008 opět výstava kamenů, mrtvého dřeva a dalších přírodnin, v roce 2009 v lednu pak výstava fotografií zimních Krkonoš.

Letní výstava fotografií a kamenů zavede návštěvníky na největší řecký ostrov ve Středozemním moři – Krétu – ostrov, který je podle starořeckých mýtů považován za místo zrození vládce olympských bohů Dia.

2. 9. 2010 - Evropan z Domažlic

Kdo je Marie Korandová, autorka knihy Evropan z Domažlic, která bude v září na radnici křtěná?

Český i slovenský vědecký svět ji zná jako PhDr. Marii Majtánovou, CSc., filoložku, odbornici  na slovanské jazyky, profesorku, lektorku překladatelku. Postupně pracovala jako odborná pracovnice v Ústavu pro jazyk český ČSAV Praze a  Jazykovednom ústave Ĺudovíta Štúra Slovenskej akademie ved v Bratislavě. Deset let přednášela  český jazyk na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislavě.

Byla spoluredaktorkou a spoluautorkou významného díla slovenské jazykovědy – Historického slovníku slovenského jazyka.

Publikovala odborné práce zaměřené na výklad  názvů hub se zaměřením na slovanské jazyky  - např.  Praslovanské kořeny českých názvů hub, zabývala se čarodějnickými procesy v Krupině na konci 17.století, je autorkou rozsáhlé statě Co bychom měli vědět o historii česko – slovenských vztahů, přeložila publikaci Alexandra Svijaše Karma – život bez konfliktů.                                                                          Český čtenář zejména západočeské oblasti ji zná pod jejím rodným jménem.

 Spisovatelka Marie Korandová ( 1936), provdaná Majtánová, má své kořeny u nás, v našem kraji. I když sama pochází z Plzně, její dědeček se narodil v České Kubici a babička ve Stráži..

Žije v Bratislavě, měla ( a má ) slovenského manžela, který je rovněž vědeckým pracovníkem. Je matkou dvou dcer, s rodinou jedné z nich žije v rodinném domě, kde jí zeť vybudoval mansardu. Má tam šicí stroj, pletení, spoustu knih, květiny, počítač -  a chodské obrázky. Podle jejích slov se tam každý den  po páté uchyluje s tím, že jde z Bratislavy domů.A tam, v prostředí jí blízkém, tvoří.

V 80. letech jí vyšla česky knížka Dřevěný chlebíček – dědečkovy vzpomínky na život v dřevorubecké vesnici nu bavorských hranic – Českou Kubici. Po odchodu do důchodu se rozhodla psát českou historicko – etnografickou prózu z plzeňského regionu, situovanou převážně do 19. století.

 První knihou o Domažlicích byla Zahrada pod kulatou věží (1999) – historický román o obrozeneckém hnutí na Domažlicku v poslední třetině 19. století. Chodským pohádkám a pověstem jsou věnovány i její další tři knihy – Pročpohádky (2003), Chodské pověsti a legendy (2004) a Chodové v pověstech (2006).

 Pro Stráž napsala  historicko – společenskou monografii obce – Stráž. Nejmenší privilegovaná ves domažlických Chodů (2001).

Na Všerubsku, Domažlicku a Klatovsku   se odehrává děj  románu Všerubský doktor se vrací  (2009), věnovaný osobnosti doktora a literáta Georga Leopolda Weisela (1804-1873).

Plzni jsou věnovány dvě knihy – Plzeňské předjaří (2001) – historický román ze začátků národního obrození, a vzpomínková kniha U Světovaru číslo 3. Petřín mého mládí (2004)

Šumavě pak patří kniha Volba profesora Klostermanna (2008) – románové zpracování  života šumavského spisovatele Karla Klostermanna.

Sbírka západoslovenských pověstí vyšla v roce 2004 pod názvem Hrajnohov poklad.

Ve všech jejích  knihách se výrazně odráží zvláštnosti regionu, specifika příhraniční oblasti, kde jsou mnohé situace chápány a prožívány  odlišně od prožívání téhož v centru. Ve všech jejích knihách najdeme citlivé spojení faktů s fabulačními schopnostmi autorky.

Tak to je Marie Korandová, autorka knihy Evropan z Domažlic, historickém románu o lékaři, okresním starostovi, zemském a říšském poslanci,  MUDr. Antonínu Steidlovi (1832 -1913), která právě vychází a jejíž slavnostní křest chystá v tomto měsíci domažlická radnice.

2. 9. 2010 - Patron knihovníků

Víte, že i knihovníci mají svého patrona?

Já to donedávna nevěděla. A ani mi nějak nenapadlo se po něčem takovém pídit. Až najednou přišel e-mailem  dotaz:: „Zpracovávám  ročníkovou práci o patronech nejrůznějších profesí a potřebuji vědět, jestli mají i knihovníci nějakého svého patrona.“ Tak jsem se pustila do hledání a našla. A ne jen tak ledajakého.

Jen v Čechách a na Moravě je tomuto světci zasvěceno okolo 160 kostelů a kostelíků. Za svatého jej považují katolíci, pravoslavní a některé větve anglikánů a luteránů. O jeho životě toho není zrovna moc známo, jen to, že byl žákem papeže Sixta II. a stál v čele sedmi římských jáhnů. Měl právo křtu, pečoval o chrámovou pokladnu, staral se o chudé a římské věřící. Když  císař Valerianus přikázal, aby křesťanští kněží okamžitě opustili Řím, rozpoutalo se krvavé pronásledování křesťanů. Papež Sixstus II. byl přistižen při mši a popraven. Před svou smrtí ale ještě stačil svěřit některé poklady církve svému arcijáhnovi. Když je na něm císař vymáhal, přivedl arcijáhen zástup chudých a nemocných a představil jej jako pravý křesťanský poklad. Stalo se tak 10. srpna roku 258 n. l.

Podle legendy byl hnán nahý na pahorek Viminale a cestou ze všech stran bičován,aby kusy masa z něj padaly. Poté byl  umučen na železném roštu nad horkým uhlím. (Dnes se většina odborníků domnívá, že byl sťatý.) Ihned se stal předmětem výjimečného kultu. Vyprávění o jeho umučení inspirovalo mnoho umělců, básníků i kazatelů a tak se tento arcijáhen stal jedním z nejslavnějších římských mučedníků.

Tak už víte, kdo je patronem knihovníků? Ano, je to svatý Vavřinec, světec, jehož jméno je tak neodmyslitelně spjato s Domažlicemi, Veselou horou a vavřineckou poutí..

A proč se stal patronem právě  knihovníků?  Protože  měl na starosti  církevní knihy. Je považován také za prvního archiváře. Ale  není jen patronem jejich. Je patronem i  hasičů,  kuchařů a jiných zaměstnání, která mají co dělat s ohněm, protože i pod jeho roštem plál oheň. (S využitím pramenů na internetu.)